Sedliště

Název obce: Podle podstatného jména „sedliště“, které znamenalo místo, kde se někdo usadil. Název ovšem většina lidí odvozuje od kopcovitého terénu, kde si půda „sedá“.

První zmínka o obci Sedliště se pravděpodobně datuje již do doby vlády Václava II. mezi léta 1290-1295. Jméno obce bylo zapsáno v urbáři pražské kapitoly, není však vyloučeno, že se mohlo jednat o jiné Sedliště. Nezpochybnitelný údaj vztahující se opravdu k naší obci najdeme v závěti Arnošta ze Staré z roku 1340. Vesnice patřila ke starohradskému panství, jehož centrem byla jeden kilometr vzdálená tvrz Stará, přestavěná za doby vlády Karla IV. na gotický hrad a kolem roku 1573 na renesanční zámek. Majitelé tohoto panství se ve středověku a raném novověku často střídali, mezi nejvýznamnější patřili páni ze Staré a Pardubic, Lobkovicové, Pruskovští z Pruskova a samozřejmě Albrecht z Valdštejna. Od roku 1637 až do roku 1906 vlastnili panství Schlikové.

Zpráv z této doby přímo o Sedlištích není mnoho. Najdeme pouze zmínky v soupisu lidí podle víry (1651) či v pozemkových knihách. Obec získala samosprávu roku 1848. Z poklidu vesnici vytrhl válečný konflikt roku 1866, kdy Sedlištěmi prošly pruské pluky, jež se tu na několik dní usídlily. Vojáci se však chovali celkem slušně a vesnici ani její zásoby moc nezničili. Na místní více dopadly útrapy první světové války. Na frontu bylo odvedeno 61 mužů, z nichž 12 padlo. Obec se může pochlubit i dvěma legionáři. Zpětně události první světové války zaznamenal Josef Dlouhý v obecní kronice, kterou začal psát roku 1923.