Vitiněves

První zprávy o Vitiněvsi jsou z r. 1345, kdy zřejmě dostala i své jméno. Založil ji pravděpodobně Vít nebo Vitín, který dostal toto místo jako dar od panovníka za své zásluhy. Podle toho se obec začala jmenovat Vítova nebo Vitínova ves, později Vitíněves a Vitiněves. 

Vitiněves byla obci poddanskou. Podrobněji se o jejím majiteli dozvídáme v r. 1347. Byl jím Jindřich Kamenický, který také založil oltář sv. Jana Evangelisty ve farním kostele v Nemyčevsi, se zvlášť ustaveným kaplanem. V dalším období se zde vystřídala řada majitelů a obec patřila pod různá panství. V kronice se píše např. o rodu Trčků, Smiřických a Dohalických. V letech 1623–1627 patřila obec do panství Albrechta z Valdštejna, ten ji věnoval řádu jezuitů, které po bitvě na Bílé hoře pozval do Jičína. Tím začala pro vitiněvské občany těžká doba. Velká část z nich byla nekatolíků a o řádu jezuitském bylo známo, že „přesvědčuje“ o přestoupení ke katolické víře tvrdě a nelítostně. Poznali to již v r. 1626, kdy přišel do obce jezuitský páter Mathiates, navíc v doprovodu 14-ti mušketýrů. Lidé před nimi rychle zavírali své domy, ukrývali bible a další nekatolické knihy, které jezuité sbírali a ničili. Ale nic nepomohlo. Více ZDE.