Má se za to, že obec Jičíněves existovala již v době panování Václava II a jméno že nese po jeho manželce Jitce. První zápis o obci Jičíněvsi je z roku 1360, kdy obec obdržel Diviš z Jičíněvsi. Od roku 1403 vlastnil Jičíněves Otík z Labouně a Dřevěnice, který založil kaplanství při kosteleckém chrámu a dal mu plat v Jičíněvsi a Smrkovicích. Potom zde byli dva zemané. Roku 1436 byl jako svědek uváděn Václav Haléř z Jičíněvsi, byl přívržencem Jiřího z Poděbrad a 1448 mu pomáhal dobýt Prahu. Před rokem 1540 patřila Jičíneves nezletilému Vilému Otomarovi z Holohlav, od jehož poručnice ji koupila Barbora z Boskovic, manželka Jiříka z Valdštejna a na Bradlci. Po ní zdědil Jičíněves její vnuk Jan ml. z Valdštejna, který zde v letech 1571 -1574 sídlil. V této době zde byla asi postavena tvrz.