Dětenice

Z obecních kronik je možné vyčíst bohatou historii Dětenic. Obec Dětenice patří ke starým charvátským osadám. Zdejší krajina byla osídlená již v době neolitické lidem rolnickým, jak o tom svědčí nalezené kamenné ráhno a neolitická popelnice. Pověst vypráví, že Dětenice vznikly na místě, kde kníže Břetislav I., když projížděl se svou družinou krajem, nalezl dva malé opuštěné chlapce, kterých se mu zželelo. Proto se jich ujal a zanechal s nimi několik svých lidí, aby je chránili a vychovali. Zdejší krajinu jim dal za výživu. Podle nalezených dětí byla prý zdejší osada nazvána Dětinice - dnes Dětenice. Podle řídícího učitele a historika Václava Kubíka se jedná o jméno z kmene Charvatů.(Dětenice pochází od Dětena.)

Dětenice během staletí vystřídaly mnoho majitelů, kteří jsou zaznamenáni v obecních a školních kronikách, pro přehled uvádím jen ty nejvýznamnější. První písemná zmínka o Dětenicích je z roku 1052 v "nadační listině" Kolegiálního kostela ve Staré Boleslavi, kterému Přemyslovec Břetislav I. obec daroval za odvezení těla sv. Vojtěcha z Hvězdna a usmíření papeže. Směnou s kapitulou staroboleslavskou získalo obec pražské biskupství a rod Markvarticů, u nichž bylo oblíbené jméno Beneš. Beneš z Valdštýna a Dětenic (1269-1318) založil v místech, dřevěné tvrze pevné sídlo. V dnešním zámku jsou stále patrné zbytky zámecké věže a ranně gotické sklepy. Benešové byli i patrony kostela v nedalekých Osojnicích, který již v roce 1384 měl vlastního faráře. Beneš Bílý podle pověsti sedával v lesíku Na Viničkách pod kamenitou skalkou, kde tajně čítával husitské knihy, neboť jeho žena byla katolička. Kameny z této skalky byly v 19.století vylámány a převezeny do zámeckého parku.