Veliš

První zmínka o Veliši je z doby Vladislava II.. Roku 1143 koupil biskup pražský Jan II. dvě dědiny od Beneše syna Markova ve Veliši a daroval ji nově založenému klášteru na Strahově, kdež byl dříve opatem. Ještě dnes má náš velišský katastr jména „Na Markovu.“
Jméno Veliš – Velechovo sídlo – přejal kopec a později i hrad od naší vsi.

Kopec Veliš s Loretou jsou na Velišském hřbetu původu sopečného z třetihor. Půda katastru našeho leží na rozhradí Březenských jílů a Hruboskalských pískovců, velmi úrodná. Svah k jihu je nyní z valné části odvodněn. Prvním historickým držitelem hradu Veliše byl Přemysl Otakar II., neboť Palacký píše, že z doby předotakarovské z Jičínska a Boleslavska zprávy chybí. Zajímavá je charakteristika Bryscejnova o Přemyslu Otakaru II. Nadšeně píše: „Moc a velikost Čech stoupala. Přemyslova moc rozprostírala se od Adrie až k Baltu. On byl Napoleon tehdejší doby. A jako Napoleon je vladař krásné Francie, tak on vládl neméně krásné vlasti naší. A právě jako porážka Napoleonova u Sedanu přivedla pád Francii, tak i smrt Otakarova z vůle boží r. 1278 na Moravském poli, přinesla záhubu naší vlasti proti římskému císaři Rudolfu II.